…přišli rytíři a sešla se nás spousta! A bylo to moc fajn. Po zimní a hlavně koronavirové pauze se brány (no, uznáváme, že brána není úplně přesné označení stávající mříže s plachtou, ale na důstojnějším vchodu pracujeme) zámku opět otevřely a nádvoří, které dosud až na pokřik zámeckých poštolek a občasný úklidový pazvuk tiše spalo, ožilo čilým hovorem, smíchem a jazzem, co má řízný šmrnc, v podání Aurora JaSBandu.
Trochu jsme tančili, sledovali jsme naše dvorní rytíře, kteří přišli trénovat své souboje a taky jsme trochu ladili kondici – přes celou tu pauzu jsme trochu zapomněli, že schodů na věž je hodně. A protože jsme na ní minulou sobotu vylezli díky hojné účasti asi osmkrát, tak ty z nás, co se nebojí výšek, v neděli poměrně dost bolely nohy. Ale nikomu to nevadilo, protože i přesto, že se honily mraky a chvílema nám byla zima, tak to bylo skvělé odpoledne – v příjemné společnosti je prostě vždycky fajn. Díky, že jste přišli. A taky moc děkujeme za donesené domácí dobroty 🙂
